Nabídka užitkových vozů Volkswagen zažila před 30 roky malou technickou revoluci. V září 1990 – po 6,7 milionu vyrobených vozů T1, T2 a T3 s motorem vzadu – začala s uvedením modelu T4 nová éra Transporterů s motorem vpředu. Poprvé v jejich historii byla poháněna pouze přední náprava. Důstojně zestárlé agregáty „boxer“ byly navíc nahrazeny moderními řadovými motory s elektronicky řízeným katalyzátorem. Značka předtím investovala do nově vyvinutého modelu Bulli více než dvě miliardy německých marek. A jak se brzy ukázalo, byla to dobrá investice.
V září 1990 – několik týdnů před znovusjednocením východního a západního Německa – dodal Volkswagen prodejcům první exempláře nového modelu T4. Zatímco se Evropa nově sjednocovala, u nového T4 se v důsledku přechodu z pohonu zadních kol na přední změnilo úplně všechno – design, podvozek, motory i uspořádání vnitřního prostoru. Především vzadu, kde u modelu T3 zabíral místo motor „boxer“, bylo nyní k dispozici výrazně více místa. Nové uspořádání pohonu a podvozku posunulo provozní vlastnosti Transporteru ještě blíž k osobním automobilům. Volkswagen navíc výrazně zlepšil pasivní bezpečnost zcela nové karoserie.
Prostornější interiér rozšířil možnosti využití modelové řady T4.
Volkswagen poprvé začal nabízet Transportery se dvěma rozvory. Nová konstrukce karoserie navíc umožnila výrobu valníku s nízkou ložnou plochou a modulární koncept kabiny vytvořil předpoklady pro specifické nástavby. Multivan velmi dobře využil zvětšení vnitřního prostoru mnohostrannou výbavou, která zahrnovala lůžko, sklopný stůl a samostatná sedadla ve druhé řadě. Koncept s motorem vpředu otevřel zcela nové možnosti také pro vnitřní zařízení modelu California, ikony v segmentu obytných automobilů.
Zahájení výroby s novými čtyřválci a pětiválci, od roku 1993 znovu pohon všech kol.
V době uvedení na trh se nový Bulli nabízel se třemi zážehovými a dvěma atmosféricky plněnými vznětovými motory. Agregáty se čtyřmi nebo pěti válci pokrývaly rozsah výkonů od 44 kW (60 k) do 81 kW (110 k). Všechny pětiválcové vozy T4, jakož i modely Caravelle GL a Multivan, měly od začátku posilovač řízení. Na přání bylo navíc možné kombinovat pětiválce s automatickou převodovkou. Od roku 1993 nabízel Volkswagen pro model Bulli znovu pohon všech kol ve verzi T4 syncro. Pohon všech kol byl dodáván pouze v kombinaci s pětiválcovým motorem, nicméně zákazníci si mohli syncro objednávat pro všechny nástavby a varianty výbavy.
Zahájení výroby s novými čtyřválci a pětiválci, od roku 1993 znovu pohon všech kol. V době uvedení na trh se nový Bulli nabízel se třemi zážehovými a dvěma atmosféricky plněnými vznětovými motory. Agregáty se čtyřmi nebo pěti válci pokrývaly rozsah výkonů od 44 kW (60 k) do 81 kW (110 k). Všechny pětiválcové vozy T4, jakož i modely Caravelle GL a Multivan, měly od začátku posilovač řízení. Na přání bylo navíc možné kombinovat pětiválce s automatickou převodovkou. Od roku 1993 nabízel Volkswagen pro model Bulli znovu pohon všech kol ve verzi T4 syncro. Pohon všech kol byl dodáván pouze v kombinaci s pětiválcovým motorem, nicméně zákazníci si mohli syncro objednávat pro všechny nástavby a varianty výbavy.
Stejně jako u modelu T3 byla před ukončením výroby k dispozici exkluzivní verze „Last Edition“.
Blížící se ukončení výroby řady T4 předznamenal v roce 2003 Multivan „Last Edition“ s exkluzivní sériovou výbavou a čalouněním sedadel v kombinaci kůže a Alcantary. Úspěšná modelová řada uvolnila v témže roce místo novému modelu T5. Celkem vznikly dva miliony exemplářů této progresivní generace Transporteru. V roce 2020 - 30 let po debutu modelové řady – mohou první vozy T4 používat v Německu registrační značku H pro historické vozy. V současnosti jsou velmi žádané – bez ohledu na stáří – modely California, speciální modely jako „Last Edition“ a verze s motory V6. Vypadá to tedy, že T4 čeká v automobilovém důchodu podobně zajímavá budoucnost jako jeho předchůdce T1, T2 a T3.